VELIKONOCE 2008 SE STANDOU 

Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem. V křesťanském pojetí jsou Velikonoce oslavou vzkříšení Ježíše Krista z mrtvých. Jde o pohyblivý svátek a slaví se první neděli po prvním úplňku po jarní rovnodennosti (20. března). Letos připadají Velikonoce na neděli 23.3. a pondělí 24.3. Velikonoce podle katolické církve začínají Velikonoční vigilií ( = bohoslužba v předvečer Velikonoční neděle) a trvají 50 dní až do Letnic (= Seslání ducha svatého, Svatodušní svátky).

	Velikonoční týden a jeho zvyky
	Velikonoce ve světě
	Velikonoce u Dolínků

Velikonoční týden a jeho zvyky

Květná neděle - Křesťanská tradice : Ježíš vstoupil s žáky do Jeruzaléma. Chtěl tam pravděpodobně slavit židovský svátek nekvašených chlebů, tzv. pesach. Zvyky : Vynášení slaměné Smrti-Zimy-Morany-Mařeny, která by bránila budoucímu životu. Proto někde nese tato neděle název Smrtná.

Modré pondělí - Hospodyňky v tento den uklízely.

Žluté (Šedivé) úterý - Hospodyňky i v tento den uklízely.

Škaredá středa  - Křesťanská tradice : Jidáš zradil Ježíše a vydal ho do rukou veleknězů. Zvyky : Vymetaly se komíny, proto se dnu říká někde Sazometná či Černá středa. Nesmíte se v tento den  mračit, jinak se budete mračit každou středu v roce.

Zelený čtvrtek   – Křesťanská tradice : poslední večeře Páně s učedníky a počátek největšího půstu v roce. Zvyky : V tento den se jí zelená strava (špenát, zelí, atd.), aby byl člověk zdravý. Musíte časně vstát a omýt se rosou - nebudete nemocní. Hospodyně musí zamést dům ještě před východem slunce a smetí odnést na křižovatku - nebudete mít v domě blechy. V Orlických horách se házel do studny chléb s medem - aby v ní byla vody celý rok. Také jidáše s medem zaručovali zdraví. Kostelní zvony zní naposled a znovu zvoní až na Bílou sobotu, protože „odlétají do Říma“.

Velký pátek  – Křesťanská tradice : Den Kristova zatčení, odsouzení a ukřižování. Den smutku. Zvyky : Tento den je spojen s magickými silami, otevíraly se hory, které vydávaly své poklady.  Lidé se chodili mýt do potoka, aby se jim vyhýbaly choroby. Někde se chlapci potápěli a snažili se ústy uchopit ze dna vody kamínek, který pak hodili levačkou za hlavu - pak je nebolely zuby. Textilníci předli pašijové nitě, těmi udělali několik stehů, které pak rodinu chránily před uhranutím a zlými duchy. Košile ušitá pašijovými nitěmi chránila před bleskem. Nesmělo se prát prádlo a nesmělo se hýbat se zemí.

Bílá sobota - Křesťanská tradice : Opět se rozezněly zvony. Lidé podstupovali křty, oblékali bílá roucha. Zvyky : V tento den se nesmělo nic půjčovat, protože půjčená věc by se mohla očarovat. Z ohořelých dřívek se udělal křížek a ten se donesl na pole, aby bylo úrodné.
Někde se dávaly za trámy domu uhlíky, aby odradily požár. Doma se uklízelo, bílilo, pekly se
mazance a beránci, pletly pomlázky, zdobila vajíčka. Večer se podávala tzv. hlavička - nádivka z uzeného vepřového masa, vařeného jehněčího, vajec a bylinek. 

Neděle velikonoční (Boží hod velikonoční) - Křesťanská tradice : V noci na neděli byl Ježíš vzkříšen, vstoupil na nebesa. Papež promlouvá poselství a požehnání Urbi et Orbi (Městu a světu). Zvyky : Pečou se velikonoční beránci. Děvčata chodí se stromkem ozdobeným pentlemi, čímž přinášejí zdraví a štěstí. Hostí se návštěvy.

Pondělí velikonoční (Červené pondělí) - toho dne je pomlázka, velikonoční hodování, mrskut. Chlapci chodí dům od domu za děvčaty se spletenými pomlázkami většinou z vrbového proutí zdobené stuhami. Šlehají dívky a vinšují, za to dostanou malovaná vajíčka (kraslice, jejichž červená barva dala tomuto dni jméno). Toto základní schéma má řadu variant. Někde je zvykem, že v úterý chodí s pomlázkou děvčata, jinde polévají chlapce vodou. V mnoha vsích bylo zvykem číhat na děvčata ráno, když šla do kostela.

Velikonoce ve světě

Austrálie - Jediným dnem, kdy jsou všechny obchody v Austrálii zavřené, je Velký pátek. V den Velikonoc hledají děti v zahradách schovaná vajíčka, která jim nadělil velikonoční zajíček.

Itálie - Velikonoce jsou hlavním svátkem Židů. Tento svátek Italové nazývají jako svátek nekvašeného chleba. Ve svatém týdnu dělají věřící procesí a modlí se, čímž si připomínají bolestivé chvíle utrpení Krista. K této náboženské tradici, která se v Itálii velmi prožívá, se také připojuje tradice kulinářská. Velikonoční pokrmy se připravují na bázi klasických velikonočních jídel, kterými jsou jehněčí a ozdobená vajíčka. Kněz požehná velikonoční vajíčka, která pak hospodyně umístí doprostřed stolu a okolo nich rozmístí nádoby s jídlem. Velikonoční zajíčky Italové neznají, zato se v celé zemi pečou sladké dorty "colomba" ve tvaru holubic. Připravují se z kynutého těsta, kandovaného ovoce, mandlí a cukrové polevy.

Rusko - Ruské Velikonoce, tak jako všechny další církevní svátky, se slaví jindy než v ostatních zemích Evropy, a to vždy se zpožděním. Ruské pravoslaví se totiž stále drží starého juliánského kalendáře. Velikonoce v Rusku připadají na první neděli po jarní rovnodennosti a úplňku. Takže zatímco v Evropě se už Velikonoce slaví, pravoslavní věřící světí teprve Vrbnou (u nás Květnou) neděli. Při oslavě pravoslavných Velikonoc si Rusové nechávají v kostele požehnat vajíčka a pak je vařená konzumují k velikonočnímu obědu.V Rusku jsou Velikonoce svátky radosti a veselí.

Bulharsko - Den nebo dva před Velikonocemi posílají křesťanské rodiny bochník chleba a 10 - 15 vajec obarvených načerveno svým tureckým přátelům, kteří tento dar považují za čest. Posel, který ho předává, je tradičně obdarován malou peněžní částkou.

Francie

Irsko - Ráno v den Velikonoc se pojídají vajíčka, aby se tak uzavřel půst. Během dne ten, kdo chce získat velikonoční koláč, musí zatančit.  

Mexiko - Velikonoční týden Semana santa je pro Mexičany opravdovým svátkem a po dobu zhruba týdenních oslav většina místních nepracuje. Silně věřící Mexičané se scházejí u kostelů a ubírají se po stopách Kristových, po setmění zaplavuje ulice směsice domorodců a turistů, kteří se oddávají tradičnímu zvyku pálení Jidáše. V předvečer Velikonoc po setmění tisíce lidí zaplaví ulice. Mají s sebou obrázky nebo pinata (= papírové krabice s bonbony a pamlsky, které symbolizují Jidáše). Ty se věší, pálí nebo se do nich mlátí holí tak dlouho, až se obal protrhne a k zemi se snese záplava sladkostí. 

Německo - V předvečer Velikonoc děti vyrábějí slaměná hnízda, která pak jejich rodiče schovají doma nebo na zahradě. Do nich velikonoční zajíček snese různobarevná vajíčka. Ráno na velikonoční pondělí je děti vyrážejí hledat. Také se vyměňují dárky ukryté v obalu ve formě vajíčka. Tuto tradici proslavila značka Kinder a její vajíčka s překvapením. Dalším německým zvykem je velikonoční strom ozdobený vajíčky a jinými velikonočními dekoracemi. 

Řecko - V den pravoslavných Velikonoc se v rodinách koná vajíčková bitva. Účastníci se snaží házením svého vajíčka rozbít vajíčko protivníka. Při úspěšném zásahu se pronáší věta: "Christos anesti". 

Kypr - O Velikonocích bývá zvykem pořídit si něco nového. I na Kypru. Lidé si zde kupují především boty, ale i nové oblečení. K tomu se snaží, aby novotou svítil i jejich příbytek. Hospodyňky na Kypru pilně uklízejí, malují pokoje, pečou sýrový koláč. Na Velký pátek se na ostrově servíruje octovo-čočková polévka. Slavnostní oběd o Velikonočním pondělí se koná v blízkosti kostela. Lidé vytáhnou ven velké stoly, pozvou přátele, hodují, hrají hry, tančí. Podobně jako v Řecku, kde si Velikonoce neumějí představit bez placatého bochánku, ozdobeného křížem a červeně obarvenými vajíčky. Červeň tu symbolizuje Kristovu krev.

USA  - Velikonoční svátky jsou již prakticky nenáboženským svátkem, takže mnoho amerických rodin se účastní jen velikonočního veselí okolo zdobení velikonočních vajíček v sobotu večer a jejich „lovu“ v neděli ráno. Podle dětských pohádek byla vajíčka během noci přinesena Velikonočním zajíčkem a poschovávaná po domě a zahradě, aby počkala na děti, až se probudí. Důvod, proč by to měl zajíček dělat, se vysvětluje jen zřídka.

Norsko - Kromě lyžování v horách a malování vajíček je tradicí řešení vražd. Všechny velké televizní stanice vysílají kriminální a detektivní příběhy, jako je například Hercule Poirot Agaty Chrisie. Také noviny otiskují články, ze kterých mohou čtenáři zkusit odvodit, kdo je pachatelem. Samozřejmě také vychází mnoho knih. Dokonce i krabice od mléka bývají potištěny příběhy s vraždami.

Finsko - Finové, stejně jako i další země, oslavou Velikonoc vítají příchod jara, ačkoliv v březnu nebo v dubnu zde, v nejsevernějším koutu Evropy, stále vládne zima. Nejstarším a nejneobvyklejším velikonočním jídlem je tradiční finská mísa mämmi , tmavá hnědá ovesná kaše vyrobená z vody a slazeného žitného sladu. Peče se pomalu v peci v lepenkových krabicích vyrobených tak, aby vypadaly jako košíky z březové kůry. V dnešní době je mämmi - dezert servírovaný s krémem a cukrem, ale původně to bylo postní jídlo, které se  jedlo studené s plátkem chleba. Vyšlehání a hledání vajec jsou oblíbené velikonoční zábavy, zvláště pro děti. Kromě kuřat a ptačích mláďat jsou populární výzdobou i obarvená vejce a králíčci. Ovšem velikonoční králíček, který rozdává vejce, je známý jen v některých částech Finska.

Španělsko - Španělskou velikonoční tradicí je omilostňování vězňů. Nejdelší trvání má tento zvyk v jihošpanělské Malaze, kde byli vězni poprvé propuštěni v roce 1759. Kvůli moru tehdy bylo v ohrožení tradiční procesí, protože nebyl k dispozici dostatek mužů, schopných nést těžké figury svatých. Místní vězni překonali vězeňské zdi jen proto, aby mohli chybějící muže nahradit, a po skončení procesí se dobrovolně vrátili do svých cel. Z vděčnosti propůjčil král Karel III. městu Malaga privilegium amnestie pro zločince každý rok o Velikonocích.

Slovensko - Příprava na Velikonoce na Slovensku obvykle začíná ruku v ruce s jarním úklidem a zdobením domácností pučícími větvičkami (tzv. bažičkami) a barevnými stužkami. Pouze jednou za rok, a to právě na Velikonoce, se peče zakulacený bochánek „paška“. Pondělí otevírá prostor pro velikonoční veselí, pro pomlázku spojenou s koledováním. Podobně jako někde u nás je i na Slovensku zvykem polévat děvčata vodou nebo je vynášet ven z chalupy a házet do potoka. Jedině tak budou prý zdravá a silná. Obdobné polévání vodou pak praktikují i děvčata den poté. V tento den mohou šlehat chlapce právě děvčata, proto se tomu dni říká odplatné nebo odvetné úterý.

Velikonoce u Dolínků

Zeptali jsme se Standy, co pro něj znamenají Velikonoce.

"Velikonoce pro mě znamenají předzvěst jara, i když letos to nějak nevypadá. Po zimě se konečně zase zazelená příroda a všude je plno kytek, což mi vždycky zlepší náladu. Můžu vytáhnout trička a nemusím se halit do zimáku. Nemusím se brodit v břečce a čistit boty od soli." 

Standa nám také prozradil, jaký vztah má k tradičnímu velikonočnímu vyplácení děvčat pomlázkou a jak tuto tradici dodržuje : "V dětství jsem pravidelně chodil s pomlázkou, ale teď už minimálně od šestnácti nechodím. Panáka si můžu dát kdykoliv a vajíčka si uvařit taky umím. Navíc šetřím dámská pozadí, ty jelita na nohách taky nevypadají moc hezky." Takže dámy, Standy se o Velikonocích bát nemusíte. O letošních určitě ne, protože o přestupný rok vyplácí holky kluky. Ale ani o těch příštích ne, Standa nejen že vám nenařeže, ale ještě vám uvaří vajíčka :)

hlavní strana